Představte si, že by jednou nastala situace, kdy lidé osídlí celou naši galaxii, usadí se na miliardách planet a sjednotí se pod bičem vládců ze světa jménem Trantor uprostřed celého roje malých i velkých hvězd. Ke všemu zapomenou, odkud skutečně pocházejí - a vysloví-li někdo teorii o postupném šíření druhu homo sapiens sapiens z jedné planety, rozhodně by tento mýtický svět nehledal v oblasti Sirius, obzvláště ne v nejchudší, nejvíce radioaktivní a nejponižovanější planetě celé galaktické říše, planetě, která je ráda, že v malých nezamiřených oblastech uživí dvacet milionů lidí, planetě, kde jsou lidé po šedesátce jako neužiteční zabiti, planetě, kde jména obyvatel získala pro ostatní světy význam nadávky nejhrubšího zrna, planetě Zemi.

Zní to jistě velmi nepravděpodobně, to jistě. Když se nad tím ovšem zamyslíme, zjistíme, že to zní mnohem pravděpodobněji, nežli většina sci-fi, které jsme kdy měli možnost číst. Nikde žádní zelenkaví či šedí mimozemšťané, tajemné artefakty, zbytky inteligentních civilizací a podobné zhůvěřilosti. Dokonce i systém pohonu mezihvězdných lodí je vymyšlen tak geniálně, že se zdá až skoro jisté, že by to takhle mohlo fungovat. Věrohodnost a realističnost je zcela jistě jedním z důležitých atributů Asimovova díla.

Ač všemi opovrhovaná a ponižovaná, zdánlivě slabá a proti miliardám světů bezmocná, Země stále sní svůj sen o moci a vládě. Zatímco doktor Bel Arvardan z Impéria v ní hledá onu mýtickou původní planetu, jeho pozemský kolega Shekt vynalézá nástroj umožňující rychlé učení a biologové ve službách Bratrstva tradicionalistů přicházejí s "báječným" smrtícím plánem, který nejenže má naději na úspěch, ale dokonce reálně hrozí, že by mohl vyhladit většinu obyvatel galaktické říše. Jak je to možné? Inu: Země je výjimečná svou radioaktivitou. Z ní plynou jisté anomálie: například v oblasti životu nebezpečných bakterií a virů. Pozemšťanům se navíc podařilo najít takový virus, proti kterému jsou imunní, ovšem pro lidi z Impéria znamená naprostou zhoubu. Ve chvíli, kdy toto doktor Arvardan s pomocí Shektovy dcery, do které se zamiluje, a Shektova pokusného králíčka Schwartze, který se mu ovšem vymkne z rukou, odhalí, zdá se být už příliš pozdě - na Zemi už existuje několik desítek raket plných zhoubných mikroorganismů, které jsou připraveny šířit zkázu do nejbližších soustav. A vzhledem k vysoké nakažlivosti bacilu by rozšíření do zbytku galaxie neznamenalo větší problém. Plán je takový, že většina obyvatel nepřežije první týden šíření. Ač se zdá situace být zcela beznadějnou, pokouší se Arvardan ze všech sil situaci zachránit…

Oblázek na obloze patří bezesporu k nejlepším knihám z produkce legendárního sci-fi spisovatele. Není zbytečně protažený a nedočkáme se v něm výplňové vaty. Příběh je originální, vyprávění strhující, atmosféra maximální. Na rozdíl od ságy Nadace, kde poslední díly byly až zbytečně dlouhé a působily dojmem, že je autor placen za každý znak textu navíc, je Oblázek na obloze osvěžující sci-fi četbou.

Isaac Asimov knihu napsal v roce 1950, do češtiny ji v roce 1993 přeložil Petr Kotrle, obálku české paperbackové verze nakreslil Karel Soukup, kniha vyšla pod patronátem nakladatelství AF 167 v Brně, a to v 7 000 výtiscích. Doporučená cena je 50,- Kč.